Rok vydání: 2017
Nakladatelství: Baronet
Počet stran: 248
Původní název: Don’t Stay Up Late
Překlad: Renata Heitelová
Lisu Brooksovou pronásledují dnem i nocí noční můry a halucinace. Mohla je způsobit hrůzostrašná nehoda, kvůli které strávila dlouhou dobu v nemocnici?
Když Lisa zjistí, že žena z Fear Street hledá chůvu pro malého syna, skočí po této příležitosti, aby přišla na jiné myšlenky a něco málo si vydělala. Její kamarádi však o ni mají obavy. Opravdu chce pracovat na Fear Street? Jenže Lisa není pověrčivá. Navíc je chlapec, na kterého dohlíží, okouzlující a roztomilý. Nedělá si starosti, ani když jí jeho matka dá jasný příkaz: Nenechávej ho dlouho vzhůru.
Lisa má z nové práce radost. Ví, že se její stav zlepší. Ovšem pak začnou ty vraždy – a její kamarádi jeden po druhém umírají.
Staly se Lisiny noční můry skutečností?
Jmenuji se Lisa Brooksová a jsem totální magor. Nebyla jsem vždycky případ pro cvokaře. Před tou nehodou jsem, myslím, byla docela v pořádku.
R. L. Stina a Fear Street (Ulici strachu) a celou Shadysideskou střední já prostě můžu. Nebuď dlouho vzhůru se mi líbilo mnohem více než docela zdařilý první díl série – Ostrov strachu. Nejdříve jsem, jak je mým nešvarem, přečetla prvních cca třicet stránek, pak jsem knihu nechala dva dny ladem a ani mi nechyběla, ovšem jakmile jsem ji vzala znovu do ruky, už mě nepustila a přečetla jsem ji na jeden zátah.
cc by flickr/seaternity
Autor opět, jak je jeho zvykem, nenechal čtenáře oddechnout, protože téměř každá kapitola končila tzv. cliffhangerem (dramatický závěr, hrdina je v nevyřešené situaci). Takže jsem ihned musela začít číst kapitolu novou. Tentokrát ovšem nepůsobilo vyvolání napětí nijak násilně, ale jaksi přirozeně vyplynulo a celý příběh mě bavil mnohem více.
Oči jí potemněly. Přitiskla i rty blízko k uchu. „Jsi v maléru, Liso, a ani to netušíš.“
I když je dílo určeno mladším teenagerům, musím přiznat, že některé okamžiky byly děsivé a já jsem se doopravdy bála. Ale já jsem poseroutka, takže možná normální dospělý nebude mít se čtením problém. 🙂
Lisa, jako postava, mi byla blízká a celá story se nejvíce blíží originálním Stopám hrůzy. Neznalá cizinka je vhozena do shadysideského koloritu, čtenář se s ní ocitá na střední škole i Fear Street. Autor se nebál odpravovat sympatické postavy. O tyto zkušenosti nás Ostrov strachu bohužel trochu připravil.
cc by flickr/Wagner T. Cassimiro “Aranha”
Příběh a hlavní zápletku jsem sice krapet prokoukla, ale u čtení jsem se velice dobře bavila. R. L. Stine má dar házet čtenáři falešné vějičky a tak je na každém z nás, kterou stopu budeme v příběhu sledovat.
Chválím nakladatelství Baronet za obálku, která je sice velice podobná té originální, ale působí na mě mnohem silněji a lákavěji. Chválím také překlad, protože mě ve čtení nerušily čengliš nesmysly. A to se vždycky počítá.
Doporučuji Nebuď dlouho vzhůru ke čtení, protože jsem se opravdu dobře bavila. Kdybych mohla, dám knize 4,5 hvězdičky. Přece jen mám otázky k hlavnímu příběhu; Proč? Jak? Mrzí mě, že nebylo vysvětleno vše.
cc by Baronet
Děkuji nakladatelství Baronet za poskytnutí recenzního výtisku. Pokud vás kniha zaujala, můžete si ji pořídit přímo od nakladatele na tomto odkazu.
Recent Comments