Autor: Hana Marie Körnerová
Rok vydání: 2013
Nakladatelství: Moba
Počet stran: 325

 

Kočár do neznámaPříběh z konce 18. století.

V červenci 1789 vyhnala Francouzská revoluce z domova tisíce příslušníků šlechtických rodin. Mnozí přišli o všechen majetek a sotva uhájili holý život.

 Na nejistou cestu se vydávají i dvě sestry, které hledají útočiště u příbuzných v cizině. Nejprve zamíří do Říma, později na italský jih. Rozbouřená doba, staré rodinné spory a nové intriky je však vyženou z každého azylu. Marně se pokoušejí najít domov u lidí, na které dosud spoléhaly.

 Jejich poslední nadějí se stává malé panství kdesi na území Rakouska. S novým očekáváním se vydávají do krajiny, o níž do té doby téměř neslyšely – do Čech.

 

„Život na Meuronu odjakživa plynul jednotvárně a bez velkých vzruchů. Paříž byla vzdálená šest dnů jízdy kočárem a všechno, co se tam událo, přicházelo sem na odlehlý venkov se zpožděním.“

 

Přiznám se bez mučení, že knížku mi „vnutila“ prodavačka, když jsem si do knihkupectví přišla pro něco…něco. Něco jiného. Romantiku, ale bez otřepaného klišé a dokonale krásné a úžasné hlavní hrdinky. Lásky na první pohled a předvídatelného děje. No a musím říct, že se paní nemýlila.

Ze všeho nejdříve musím ocenit, že se autorka, pro nás, které jsme v dějepise nedávali pozor nebo už si toho tolik nepamatujeme, v prologu věnuje faktům dané doby.  Děj je velice hezky zasazený na pozadí skutečných událostí. Dozvěděla jsem se souvislosti a důsledky událostí, které člověku při biflování letopočtů a jmen ani nedocházejí. Všechno je přitom popsané velmi čtivým jazykem. Možná právě proto mě kniha velice rychle vtáhla do děje a při čtení útěku a revolučních scén jsem doslova nestíhala otáčet stránky.

 

„Možná nám dnes vzali naši minulost a náš majetek. Ale nevzali nám naše vzpomínky ani hrdost a odvahu.“

 

Autorka si mě taky získala postojem k hrdinkám – krása není všechno a mnohem důležitější je praktičnost a schopnost uvažovat a jednat v krizových situacích. To nám, obyčejným netopmodelkovským dívkám, velice nahrává do karet. Malebně jsou popsána i evropská města a spolu s Hermínou jsem objevila i dávné rodinné tajemství. Zjistila jsem, že není všechno zlato, co se třpytí. Princ na bílém koni může být jen maskou a láska se dokáže připlížit nečekaně ze směru, kterým jsem se původně ani nedívala.

Jo a sice nejsem zastáncem násilí na ženách, ale Stefanii by měl někdo proplesknout už jen preventivně a grand-mére je obdivuhodná dáma.

Mám jen jednu malou výtku…oficiální anotace na obálce knihy by nemusela obsahovat tolik spoilerů…no přečtěte si knížku a suďte sami.

Knihu doporučuji. Především pro ty studentky, které čeká testík z Velké francouzské revoluce a Evropy konce 18. století. Romantické duše, cestovatele i jedince, kteří rádi odhalují tajemství, kniha určitě neurazí.