Autor: Beth Revisová
Rok vydání: 2012
Nakladatelství: CooBoo
Počet stran: 358
Originální název: Across he Universe
Překlad: Petr Eliáš

Loď mezi hvězdami

 

Sedmnáctiletá Amy se přidala ke svým rodičům coby „zmrazený pasažér“ na vesmírné lodi Universum a čekala, že se probere na nové planetě o tři sta let později. Nemohla tušit, že její spánek skončí o padesát let dříve a ona se octne ve zcela novém světě mezi hvězdami, ve světě, který si žije podle vlastních pravidel.

 

„Víc než tlukot vlastního srdce mi chybí zvuk tikajících hodin. Čas plyne, musí plynout, ale o svém pohybu časem toho teď nevím o nic víc než o svém pohybu prostorem.“

 

Na první pohled mě v knihkupectví zaujala obálka. Je naprosto bezkonkurenční a čtenáři hned prozradí, co od knížky čekat. Sci-fi, lásku, miliony hvězd kolem a jistou oko-těšící lahodnost. Veškerá očekávání jsou pak obsahem samotným beze zbytku naplněna. Navíc kniha obsahuje nejen mapku vesmírné lodi, ale pro člověka neznalého dystopických poměrů tohoto nového světa, také stručnou hierarchii na lodi, přehled nejnovějších vynálezů a základní fakta, takže se autorka ani čtenář nemusí k jejich vysvětlování a neustálému připomínání obšírně vracet.

Příběh je naprosto strhující a myslím, že se mu nedostalo větší pozornosti jen díky faktu, že současná komerční literatura cílí na jistou věkovou skupinu a tedy žádá, aby hlavní hrdince nebylo více než 18 let. Ale byla jsem z něj nadšená jak já, která mám teenagerovské roky dávno za sebou, tak i můj tchán, který má rád sci-fi. V knížce je všechno – super hračky a vynálezy z budoucnosti, vesmírná loď, tíseň, kterou působí pustý vesmír okolo, špatně fungující společnost, láska, beznaděj, tajemství a překvapivé odhalení, které mi na konci vyrazilo dech.

 

„Mnohem větší hrozbou než technická chyba nebo selhání nebo nebezpečí zvenku je vzpoura. Proto byl po Epidemii zaveden systém Otců. Jeden člověk, který se narodí dřív než lidé, které bude vést.“

 

Kniha je psána čtivým jazykem v ich-formě, ale se střídají se v ní velice přehledně úhly pohledu dvou hlavních postav – Amy a Syna. Velice zajímavě je popsáno, jak se musí Amy vyrovnat s dilematem, jestli nechat probudit dříve i rodiče, kteří by tak zůstali „trčet“ na lodi s ní anebo zda je má nechat spát, aby se vzbudili až na nové planetě, ale bez dcery a ona tak prožila zbytek života bez nich.

Loď mezi hvězdami doporučuji skutečně všem bez ohledu na pohlaví či věk. Jak jsem psala výše, mám to odzkoušené. Zamilují si ji jak fanoušci sci-fi, tak dystopií, romantiky, mystery a všichni, kteří se nebojí zkoušet nové věci. Příběh stojí na mém pomyslném žebříčku dystopií na třetím místě hned za Hunger Games a Deliriem. I následující dva díly trilogie se vymykají běžným konvencím.