Když zvedl hlavu, otočila tu svoji, aby vyhledala jeho ústa. Alespoň jednou mezi nimi nebyly žádné hranice. Tohle byly okamžiky, pro které žila, tohle byly okamžiky, které jí pomáhaly přežít nekonečné dny.

V tomhle světe moc neměli…pouze dny naplněné dřinou a chmurnými vyhlídkami na beznadějnou budoucnost.

Ale tady, ve stínu jejich rozpadajících se existencí, mezi částečkami rozbitého světa, uprostřed noci, když všichni ostatní spali, měli jeden druhého…

Pokud se vám povídka líbila, můžete si ji přečíst v angličtině na Beneath Perceived Realities by Kimberley Jackson

Pokud budete mít zájem, můžu povídku přeložit.