Rok vydání: 2016
Nakladatelství: CooBoo
Počet stran: 599
Původní název: Illuminae
Překlad: Richard Podaný
Ještě ráno si Kady myslela, že rozchod s Ezrou je ta nejhorší věc, co ji ten den potká. Jenže odpoledne někdo přepadl jejich planetu.
Je rok 2575 a dvě soupeřící megakorporace bojují o moc a s ní i o vzdálenou planetu, sotva víc než ledem pokrytý kus skály na konci vesmíru. Jen škoda, že nikdo nevaroval lidi, kteří na ní žijí. A Kady a Ezra, kteří spolu skoro nemluví, najednou zjistí, že se musejí v husté palbě nějak dostat k evakuačním lodím, a i když to dokážou, nepřátelská flotila je bude pronásledovat.
Ale tím jejich obtíže nekončí. Smrtící virus se utrhl ze řetězu a děsivě zmutova. Umělá inteligence flotily, která by je měla chránit, se navíc patrně stane jejich nepřítelem. A nikdo z velení jim nepoví, co se děje.
Román Illuminae je vyprávěný skrze ohromující kombinaci dokumentů, záznamů, e-mailů, vojenských rozkazu, pohovorů či přepisů ze sledovacích kamer.
„Některé psané materiály byly cenzurovány SPS a museli je rekonstruovat naši komtechové, jen vulgarismy jsme podle vašich pokynů ponechali cenzurované. Jistě, příběh začíná smrtí tisíců lidí, ale bože chraň, aby v něm byly nadávky, co?“
Podle recenzí jsem věděla, že kniha je grafická parádička. Když Illuminae dorazila, asi 5 minut jsem ji držela v rukou s otevřenou pusou a zbožně jsem listovala jejími stránkami a přitom jsem se urputně snažila nezachytit ani koutkem oka nějaký text, abych sama sebe nespoilerovala. Naprosto luxusní záležitost. A jako bonus ještě nádherně voněla, jako by dorazila přímo z tiskárny, a opojila tak všechny mé smysly. Na druhou stranu musím připustit, že mi trvalo asi 30 stránek si na styl psaní zvyknout a místy mě štvalo, že musím knihou otáčet, abych všechno přečetla (jedná se kvalitní bichličku), takže musím uznat, že někomu se to může špatně číst.
cc by flickr/John Smith
Jakmile jsem se ale začetla, slupla jsem ji na posezení, až mě mrzelo, že jsem si ji víc nevychutnala a už ji mám přečtenou. Autoři se lehce nechali inspirovat seriálem Battlestar Galactica, který miluji („skoky“ vesmírem, umělá inteligence, prchající bitevní loď s flotilou civilistů, stíhačky cyclone, letoun Capricorn na Alexandru a třída lodí Taurus). A možná se to zdá jen mně, ale i kdyby ne, ničemu by to nevadilo. Proto doporučuji pustit si ke čtení téhle recenze hudbu, která je níže (a kterou jsem při čtení knihy nedokázala pustit z hlavy) a pokud bych vás nalákala, dole jsou 4 série ve 4 minutách, které dal kdysi dohromady jeden machr a hodit to na „Jůtůbko“.
„Vždyť jsme se všichni znali. V tak odlehlý kolonii v podstatě každý každého. Ale najednou jako by se všichni zcvokli. Vzpomínám si, jak to se mnou házelo v davu sem a tam, jak jsem si říkal, proč mám na chodbě pod botama nějak měkko. Až pak mi došlo, po čem to šlapu.“
Nečekejte žádnou young adult typu Loď mezi hvězdami (kterou opravdu zbožňuji), ale skutečně krvavé sci-fi, které sice má hlavní hrdinku teenagerku, ale také v sobě snoubí vaše nejhorší noční múry – útok na domovskou planetu, biologické zbraně, neustálé nebezpečí, klaustrofobickou konzervu uprostřed ničeho, zhoubný, mutující a velice nakažlivý patogen, který mění lidi ve velice mazané vraždící psychopaty, a v neposlední řadě takový trochu Skynet z Terminátora. A dotýká se vážného tématu PTSD vojáka a jeho schopnosti plnit rozkazy bez řečí a jak se na sebe potom podívat do zrcadla.
Na styl psaní jsem si musela zvyknout, ale je opravdu geniální. Střetnutí malicherných problému a apokalypsy nám ukazuje, jak jsou naše každodenní problémy nicotné. A jak malí ve skutečnosti jsme. A že může nastat den a my budeme litovat toho, co jsme řekli anebo hůř, co jsme zamlčeli.
Tím, že knihu psali muž i žena, bylo skvěle vidět rozdílné uvažování a kontrast, který mě, navzdory vážnosti situace, několikrát rozesmál. Jak Amie tak Jay přidali do knihy něco ze sebe a úžasně se doplňovali. Stejně tak Ezra měl skvělý smysl pro humor a celkově byl boží a dokonce voják…pilot. <3 No a Kady (Káďa, jak jí mile oslovoval Ez) – neskutečný machr s krapet zvráceným smyslem pro humor, IQ génia a růžovými vlasy, které jí neskutečně závidím, protože mě je manžel už od léta nechce dovolit.
cc by flickr/gagneet parmar
Na knize se mi v podstatě nelíbily jen 2 věci.
- Kady se svým mega IQ chce být silná a nemyslet na sestřenici, která nepřežila a dává si za cíl nebýt jako jedna žena, která přišla o manžela a tři malé dcerky. Nechce skončit jako ona, ale podle mě srovnává nesrovnatelné a vůči té ženě to bylo trochu kruté. Nicméně, každého ztráta je asi největší, takže jsem to nakonec rozdýchala. Když nad tím uvažuju, může se jednat o reálné myšlenky.
- Co jsem rozdýchávala méně, a co snižuje kvalitu knihy v mých očích, jsou hrubky. Část knihy je psaná tak, jak by to skutečně někteří lidé napsali. Ale mít hrubku v popisu knihy na obálce a v řeči generála mít „přímí rozkaz“…to je moc. Byly tam i další, ale ty mě až tolik nepraštily do očí a nemrzely. Zvážila bych najmutí korektora. Jedná se o nešvar, který se v knihách (hodně nakladatelství) rozmáhá čím dál víc.
Doporučuji knihu Illuminae k přečtení, pokud jste tak ještě neučinili. Jedná se první díl trilogie a vypadá to na bombastickou práci, takže o příběhu ještě uslyšíte, takže bude dobré, když budete v obraze. Zaručuji, že se budete skvěle bavit, budete mít oči na vrch hlavy a po dočtení knihy budete přemýšlet a budete se těšit na další díl…a než vyjde, možná si pustíte Battlestar Galacticu.
Amie Kaufmanová (trilogie Starbound) a Jay Kristoff (trilogie Lotus War) žijí v australském Melbourne. Setkali se díky daňovým zákonům a už zůstaly spoluautory, protože oba rádi na papíře vyhazují kdeco do vzduchu a ničí lidem životy. (viz info na obalu knihy)
„Říkat pravdu v čase všeobecného klamu je revoluční čin.“ Orwell
Děkuji internetovému knihkupectví Megaknihy.cz za poskytnutí recenzního výtisku. Pokud vás kniha Illuminae zaujala, můžete si ji objednat přímo na tomto linku.
Recent Comments