Autor: Julie Halpernová
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: JOTA
Počet stran: 281
Originální název: Maternity Leave
Překlad: Naďa Funioková

Mateřská, ale určitě ne dovolenáBez servítků podané, zasvěcené a ohromně zábavné vyprávění o zaměstnané ženě, která je přesvědčena, že je připravená pořídit si dítě, dokud ji mateřská nevyvede z omylu.

„Lidské stvoření, které jsme s manželem zplodili, ze mě právě vylezlo a teď mi skutečně a beze vší pochybnosti po měsících čekání a letech snění leží na hrudi.
A jediné, co mi právě běží hlavou, je: Co teď budu do prdele dělat?

 

Některé okamžiky čtení knihy byly vyloženě psány někým, kdo nám koukal doma přes okno. Jinak to není možné. Zažila jsem několik flashbacků (takových těch seriálových vzpomínek). Julie Halpernová a já jsme v některých věcech úplně stejné. Například obě milujeme seriály a tato recenze se bude termíny z nich pravděpodobně jen hemžit. Jsme neúnavnými shippers (vyhledáváme v seriálech lásku a vztahy) a fandíme Starbuck a Apollovi, Spikeovi a Buffy (nikoliv Angelovi)… Nicméně v Supernatural mám raději Deana než Sama. Milujeme nerdy (lidi, co jsou jako my) a cony (jejich setkání). Obě dětem zpíváme a rády si u toho vymýšlíme slova (dneska špinavé ponožky od písku na Františka Dobrotu). A jsme sprostější než naši manželé, kteří nás před dětmi mírní.

cc by flickr/Toni Corvera

cc by flickr/Toni Corvera

Jsou ovšem okamžiky, kdy bych ji trochu propleskla. Například ten její vztah s kocourem a závislost na Facebookových statusech a sledování lajků mi přijdou naprosto ujeté.  Když pominu starého nemocného kocoura u novorozence, nemůžu Annie odpustit neustálé narušování Samova soukromí a házení jeho fotek na FB. Buď trávím čas s dítětem, nebo se dělám, že jsem vzorná matka a půlhodiny se snažím zachytit správnou fotku, nahrávám a pak celé odpoledne sleduji komentáře a palce hore. Taky se někdy nudím, ale mé dítě mi asi nepoděkuje, až si bude chtít jako dospělé zajít na rande a protějšek si na něj vytáhne momenty, když kaká na nočníku nebo má čokoládu i ve vlasech. Kam se podělo oťukávání a intimní chvíle, kdy člověk vytáhne fotoalbum ze svého dětství? Tak…a teď mě můžete v komentářích ukamenovat.

 

„Jenže fakt, že jsem tuhle malou tykvičku vypěstovala ze semínka, ještě neznamená, že já vím, jak ji napájet a krmit a přistřihovat jí úponky a tak, a těmi úponky myslím nehty.“

 

Nečekala jsem od knihy žádné velké řešení dilematu, souboj dobra se zlem. Očekávala jsem oddechovku a dobrou zábavu. A právě to jsem také dostala. A ještě něco navíc. Kniha se věnuje i vážnému tématu. Problému naší doby, o kterém se moc nemluví. Jedná se o problém s početím a jak říct kamarádce či rodinné příslušnici, která úpěnlivě touží po miminku a které se nedaří, že jste otěhotněla. Prekérní situace. Bohužel v současnosti máme všichni v okolí podobný pár, kterého se to týká.

cc by flickr/Jo Naylor

cc by flickr/Jo Naylor

Kniha jako stvořená na probdělé noci a rána po nich, kdy si potřebujete spravit náladu a ujistit se, že v tom nejste sama. Že nějaká paní na druhé straně zeměkoule prožívá to, co vy. Krátké kapitoly jsou jako stvořené pro chvíle kojení, kdy sice svůj uzlíček milujete a vychutnáváte si každý okamžik, ale zároveň se u toho taky trošku nudíte. A pokud jste teprve v očekávání, ale přesto, nemůžete spát, sáhněte po knize také. Možná vás trochu vyděsí, ale rozhodně vás připraví na fakt, že všechno nebude růžové a že láska k malému tvorečkovi může přijít i postupně.

 

Doporučuji všem maminám či těhulkám. Kniha je ze života a člověk si v ní najde to své. Oceňuji i podpůrné postavy, protože maminka a kamarádky s jejich problémy a maily jsou jako vystřižené ze života. Tatínkové si za domácí úkol také přečtou, aby věděli, jaká je ta mateřská dřina a nápor na nervy. A já si jdu dát nutný Battlestar Galactica rewatch.

 

JotaDěkuji nakladatelství JOTA za poskytnutí recenzního výtisku. Pokud se chcete dobře pobavit a knihu si přečíst, můžete si ji koupit přímo od nakladatele pomocí tohoto odkazu.