Rok vydání: 2016
Nakladatelství: CooBoo

Počet stran: 433
Původní název: A Court of Thorns and Roses
Překlad: Ivana Svobodová

Dvůr trnů a růžíKdyž devatenáctiletá lovkyně Feyre zabije v lese vlka, zaútočí na ni podivný tvor. Odvleče ji do svého doupěte, které se ukáže být jiným světem. Tam zjišťuje, že tajemným únoscem je jedna z nesmrtelných bytostí, které kdysi vládly světu. Nenávist se postupně mění v lásku. Feyre čeká těžký úkol – musí přijít na způsob, jak zachránit tajuplný svět i svého únosce. 

„Máš štěstí, že jsem tě včas našel,“ dodal, „protože Tamlin by tě ucítil a odvedl si tě, jenže by to nebyl Tamlin, kdo by tě vzal do jeskyně.“ Naše pohledy se setkaly a mně přejel mráz po zádech. „A nemysli si, že by se ti to líbilo. Dnešní noc není určena k něžnému milování.“

Co je lepší než dobrá young adult fantasy? Skvělá new adult fantasy. Asi mám nový oblíbený druh knih. 🙂 Tohle bylo žhavé a rozhodně erotičtější, než jsem čekala. Příběh krásky a zvířete, neboli Feyre a Tamlina, mě naprosto uchvátil a nepustil ze svých spárů. Už dlouho jsem měla oba díly na stole a moc jsem se k nim chtěla dostat. Konečně se mi to povedlo!

cc by flickr/onlyart

cc by flickr/onlyart

Moje sestra mi říkala, že se jedná o rozjížděcí díl a že Dvůr mlhy a hněvu je ještě lepší. Vlastně to tvrdí celý internet. No, jestli tohle byl úvod, tak mě příští díl asi roztrhá. Protože Dvůr trnů a růží mě položil svým příběhem, propracovanými postavami a žhavostí na lopatky. Bylo moc těžké knihu zaklapnout a nechat si posledních cca 100 stránek na ráno. Vidím to tak, že dnes asi nepůjdu spát. Protože jakmile tyto své myšlenky hodím na net, otevírám druhý díl. Dokud mám čas a příležitost.

„Myslí na tebe, Tamline, a jak sladce,“ pokračoval Rhysand. „Přemýšlí, jaký by to byl pocit, kdyby jí tvé prsty klouzaly po stehnech – a mezi nimi.“

 Když jsem knihu otevřela, měla jsem pocit, že jsem se vrátila v čase a čtu první kapitolu Hunger Games. Náctiletá dívka v lese na lovu s lukem. Naštěstí tím veškerá podobnost končí a já jsem si mohla oddychnout. K vílám totiž les a luk patří.

A Feyre je svá. Je uvěřitelná a člověk se s ní snadno ztotožní. Líbilo se mi, že se autorka až do konce držela Feyřiny smrtelnosti a lidskosti. Nechala ji dělat chyby a v žádném případě se v ní neobjevila magie nebo dosud nepoznaný talent. Tamlina, Luciena i Rhysanda musí člověk milovat. Já vím, že Rhys je tak trochu záporák. Ale mám pocit… Nesta taky nebyla taková, jaká se zdála a mně se jako postava moc líbila. Každopádně má víc vrstev a je zábavnější než Elain.

cc by flickr/Chelsey Barnes

cc by flickr/Chelsey Barnes

Trošku mě mrzí, že autorka vybrala jméno Tamlin. Až moc mi připomíná mého oblíbence, Tamaniho, ze série Křídla Aprilynne Pike, který je taktéž vílou. Zvlášť, když se mu říkalo Tame.

Doporučuji Dvůr trnů a růží k přečtení. S klidným srdcem se můžete přidat k zástupům fanoušků po celém světě. Jako já. Doporučovala jsem tuto knihu i před tím, než jsem ji četla a to právě kvůli ohlasům, které provázelo, minimálně na Twitteru a Goodreads, vydání třetího dílu. A už vím proč.

Sarah J. Maasová žije v Pensylvánii a miluje Disneyovky a špatnou pop music. Je velkou zbožňovatelkou pohádek, baletu a čaje. Ráda cestuje. Více se o ni můžete dozvědět na www.sarahjmaas.com.